ODCHODY DO DŮCHODU

Článek - počet lidí v produktivním věku se bude snižovat, je třeba se připravit

Populace stárne. (Více o tomto tématu zde) Počet obyvatel nad 65 let roste a růst bude i nadále. Naopak se předpokládá, že počet lidí v produktivním věku se bude stále snižovat. Znamená to nutnost změn v sociálních službách, změn na trhu práce a v neposlední řadě změn v myšlení lidí. Pomůže to? A jak je na tom konkrétně Česká republika s odchody do důchodu či ochotou pracovat i po “magické hranici” 65 let?

Česká republika se může „pyšnit” specifickým fenoménem. Jakmile se lidé přiblíží k věku odchodu do důchodu, opravdu odcházejí. A to i přesto, že ještě několik let nazpět se domnívali, že budou v práci pokračovat i po dosažení věku odchodu do důchodu. Vyplývá to ze studie společnosti IDEA (odkaz na ni naleznete na konci článku).

Jakmile se lidé přiblíží k věku odchodu do důchodu, opravdu odcházejí.

“… lidé pracující v Česku mají výrazně nižší očekávání věku, kdy začnou mít nárok na starobní důchod. (…) Ve věku 50–61 let deklaruje vysokou pravděpodobnost pracovat po dosažení věku 63 let až polovina pracujících mužů a čtvrtina žen. V Česku převažuje podíl těch, kteří i přes dřívější pravděpodobnostně vysoká očekávání poté ve věku 63 let nepracují. V Česku dokumentovaný výrazně vyšší podíl předčasných odchodů z trhu práce není ovlivněn vzdělanostní ani zaměstnaneckou strukturou společnosti, ani subjektivním zdravotním stavem, ale možností pobírání starobního důchodu v relativně dřívějším věku.” píše se ve studii, pod kterou je podepsán národohospodářský ústav. Vyplývá z ní tedy, že v České republice není ochota zůstat v pracovním procesu déle, než je nezbytně nutné. 

Prognózy jsou jasné stárneme, stárnout budeme a v budoucnu se zcela jistě budou hledat nejen zdroje na finance pro vyplácení důchodů, ale též pracovní síla. Co s tím? Jak zaměstnance motivovat „překročit” moment odchodu do důchodu a zůstat v zaměstnání? Odpovědi možná najdete v následujících řádcích. 

Přizpůsobit se novým podmínkám budou muset všichni. Zaměstnanci, zaměstnavatelé i stát. Zaměstnavatelé budou muset upravit podmínky na pracovišti tak, aby lidé po dosažení důchodového věku nemuseli s díky odcházet, ale aby naopak chtěli na pracovním místě zůstat. Mohly by tak vznikat „služby pro starší pracovníky“, které jim pomohou znovu začlenit se do pracovního procesu a budou jim pomáhat překonat a vyřešit vzniklou situaci. Pokud to bude možné, budou zaměstnavatelé muset být ochotní přesunout pracovníka z vyšší na nižší pozici (samozřejmě pokud to bude vyžadovat situace) či prostě na jinou pozici, která by staršímu člověku mohla vyhovovat více (například s ohledem na zdraví). 

Zaměstnavatelé budou muset upravit podmínky na pracovišti tak, aby lidé po dosažení důchodového věku nemuseli s díky odcházet, ale aby naopak chtěli na pracovním místě zůstat.

Zkrácený (flexibilní) úvazek by také mohl být jedním z důvodu, proč se senior rozhodne zůstat v zaměstnání. V poslední době se mluví o sdílených úvazcích, kdy si jedno pracovní místo mezi sebe rozdělí klidně 2 až 3 zaměstnanci. To by mohlo pomoct nejen seniorům, ale třeba i ženám na mateřské dovolené, které tak lépe zkoordinují pracovní a osobní život. Stát by se měl také začít zamýšlet nad benefity pro zaměstnavatele, kteří přijmou nebo budou nadále zaměstnávat osoby důchodového věku podobně jako tomu je třeba u hendikepovaných osob.

Kus práce bude také na samotných zaměstnancích, kteří budou muset být ochotní se učit, akceptovat nové postupy a strategie, rekvalifikovat se a aplikovat novinky v oboru. Na straně státu pak bude zajistit to, že se „důchodcům” finančně vyplatí zůstat v zaměstnaneckém poměru.

Pokud vás zajímá studie, jejíž závěry využívá tento článek, přečtěte si ji zde