PRACUJÍCÍ DŮCHODCE ODVEDE NA POJISTNÉM MNOHEM VÍCE, NEŽ OD STÁTU ZÍSKÁ

Článek - práce v důchodovém - odvody a navýšení penze

Ani po dosažení důchodového věku mnozí Češi nepřestávají pracovat. Pokud zároveň pracují a pobírají starobní důchod, na důchodovém pojištění pak státu odvádějí částky v řádu desítek ale i stovek tisíc korun. Ovšem jejich důchod se s roky odpracovanými „navíc“ zvýší jen minimálně. Zaměstnaný důchodce s průměrným důchodem a pobírající průměrnou mzdu státu za rok odvede téměř 120 tisíc korun na pojistném, roční důchod si ale zvýší jen o zhruba 700 korun.

V současné době odcházejí Češi do důchodu jen pár let po dovršení šedesátky. Ovšem ne každý při dosažení důchodového věku skončí s prací a začne si užívat tzv. zaslouženého odpočinku. Mnozí totiž volí jednu z dalších dvou možností.

Tou první je pokračování ve výdělečné činnosti a zároveň odklad počátku čerpání starobního důchodu. V takovém případě pak nepobíráte starobní důchod, ale dostáváte mzdu nebo si vyděláváte jako OSVČ.

„Tato varianta je výhodná, pokud člověku chybí do získání dalšího roku pojištění méně než 90 dnů, načež se doba pojištění zvýší o jeden rok. Při delším ‚přesluhování‘ se sice později přiznaný důchod zvyšuje, ale současně se lidé připravují o příjem v podobě starobního důchodu, na který mají nárok. Tato ztráta je kompenzována zvýšeným důchodem nejdříve za 12 až 15 roků, kdy člověku bude už 78 až 81 let. Při rozhodování je tedy třeba s tímto faktem počítat,“ upozornil Jiří Šafařík ze společnosti Freedom Financial Services.

Jak je to s odvody a navýšením starobní penze

Pracující důchodce spolu se zaměstnavatelem, (pokud je zaměstnancem) odvádí na sociálním pojištění částky ve stejné výši jako pracující člověk. Jeho odvod na sociální pojištění tedy činí 31,5 procenta z hrubé mzdy, z toho 29,2 procenta pak představuje odvod na důchodové pojištění.

Ovšem plné odvody na důchodovém pojištění se do výše jeho starobního důchodu tak jako u lidí v produktivním věku nepromítnou. Podle zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se na žádost příjemce starobního důchodu v plné výši, který vykonává výdělečnou činnost, zvyšuje procentní výměra za každých odpracovaných 360 dnů o 0,4 procenta výpočtového základu.

Výpočet důchodu
Důchod se skládá ze dvou složek, základní výměry, která je stanovena pevnou částkou a nyní činí 3490 korun měsíčně, a procentní výměry, která se stanoví individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění.
Výpočtový a vyměřovací základ
Výpočtový základ se určí redukcí osobního vyměřovacího základu, což je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Za roční vyměřovací základ pojištěnce se považuje úhrn vyměřovacích základů (zjednodušeně řečeno výdělků) za jednotlivý kalendářní rok rozhodného období vynásobený koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem za dobu po 31. 12. 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a za dobu před 1. 1. 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení.
Zdroj: ČSSZ

„Roční navýšení představuje vzhledem k výši přiznaných důchodů nevýznamnou částku. V případě pokračování výdělečné činnosti je pak navýšení za každých dalších 360 odpracovaných dnů konstantní. Zvýšení se totiž počítá jako 0,4 procenta z výpočtového základu stanoveného v době, kdy vám byl přiznán starobní důchod, což je číslo, které se již nikdy nezmění,” uvedl Šafařík.

Podle názoru odborníků zabývajících se problematikou důchodů je nespravedlivé, že pracující důchodce musí odvádět sociální pojistné v plné výši, stejně jako každý pracující člověk v produktivním věku. Tomu se ale odvody z rostoucích příjmů projeví pozitivně ve vyšším výpočtovém základu, na rozdíl od pracujícího důchodce. Zároveň pak upozorňují na výrazný nepoměr mezi tím, co pracující důchodci do „systému“ stále odvádějí, a tím, co za to dostávají.

Například úspěšný zaměstnanec (vrcholový manažer) i podnikatel tak může za pět let státu na pojistném odvést až 2,5 milionu korun. Stát mu za to ale „vrátí“ za 20 let trvání penze necelých 100 tisíc korun.

„Nutno ještě podotknout, že o zvýšení starobního důchodu je potřeba si každý rok osobně požádat, na což mnozí lidé zapomínají, případně o tom vůbec nevědí,” doplnil Šafařík.

Drobné přivýdělky na dohody důchod neovlivní

Po 360 dnech výdělečné činnosti dojde ke zvýšení starobního důchodu jen tehdy, je-li z této výdělečné činnosti odváděno důchodové pojištění. Při práci na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním příjmem nižším než tři tisíce korun nebo na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem maximálně 10 tisíc korun tak nebude důchodce odvádět důchodové pojištění a odpracované dny se mu nebudou započítávat do limitu 360 dnů. V takovém případě pak pracující důchodce na zvýšení důchodu nemá nárok.

„Pokud bychom použili slova paní ministryně Maláčové, že současné důchody jsou nespravedlivé a ona by je chtěla učinit spravedlivějšími, pak by měla své úsilí zcela jistě zaměřit také na téma odvodů pracujících důchodců a jejich (ne)přínosu na zvyšování jejich starobního důchodu. Zvláště s ohledem na fakt, kolik pracujících důchodců v ČR máme – někteří z nich pracují až do konce života – a kolik miliard korun ročně přinesou státnímu rozpočtu v podobě odvodů na důchodové pojištění,“ dodal Šafařík.

Zdroj: https://www.novinky.cz/finance/clanek/pracujici-duchodce-odvede-na-pojistnem-mnohem-vic-nez-od-statu-ziska-40336529#dop_ab_variant=0&dop_req_id=Gkx7gCm3Xje-202009281330&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz