SPOLEČNOSTI NYNÍ ŠETŘÍ, POZASTAVIL SE NÁBOR A NÁSTUP NOVÝCH ZAMĚSTNANCŮ

Rozhovor se Šárkou Taxovou z GoodCall

Rozhovor se Šárkou Taxovou z GoodCall o tom, jak se současná opatření promítají do trhu práce a náboru zaměstnanců.

Šárka Taxová se věnuje více než 14 let oblasti recruitmentu. Během těchto let získala řadu zkušeností, které nyní uplatňuje v rámci recruitment procesů, vedení projektů a především vedení jednotlivých recruitment týmů. Působila např. ve společnosti ExxonMobil, Grafton Recruitment, nyní pracuje na pozici Head of Commercial, Senior Manager – Recruiting & Operational Exellence ve společnosti GoodCall.

Jaký budou mít dopad opatření proti koronavirové pandemii na trh práce (nezaměstnanost, snižování mezd apod.)? 

Současná situace se již projevila v některých odvětvích a to v podstatě ihned v sektoru služeb – hotely, restaurace a firmy podnikající v oblasti cestovního ruchu již byly nuceny propustit řadu svých zaměstnanců, firmy taktéž ihned začaly redukovat své náklady, a to se týkalo také zaměstnanců, kteří byli ve zkušební době a pracovní poměr jim nebyl prodloužen. Dopad na trh práce bude určitě citelný, a to už právě v rámci zvýšeného počtu nezaměstnaných, kdy se můžeme vrátit o 12 let zpět a ucítíme to i v oblasti mzdového ohodnocení. Růst mezd, který byl posledních pár let velmi rychlý, se výrazně zpomalí.

Jak v současné chvíli probíhají nábory? Pociťujete nyní nějaké změny ze strany zaměstnavatelů v této oblasti? Jaké?

Většina společností, kde to podmínky umožňují, okamžitě přešlo ze den na den do řízení na dálku a to i v rámci náboru. Pohovory probíhají přes skype a jiné další formy online-pohovoru, včetně třeba znalostního testování. Profese, u kterých je potřeba kandidáta skutečně osobně vidět a prověřit jeho znalosti a hlavně dovednosti, probíhají i nyní osobně, ale s ohledem na nouzová opatření, tzn. v rouškách a s respektem k dodržování vzdálenosti a hygieny.  V některých případech také dochází k odkladům pohovorů, nebo i celého výběrového řízení. To může mít dopad na chod podniku a firma se nemůže dále rozvíjet, natož realizovat své naplánované projekty.

V jakých ohledech je tento stav totožný nebo naopak odlišný s nástupem ekonomické krize v roce 2008 v oblasti náboru?

V roce 2008 se jednalo čistě o hospodářskou, finanční krizi. Nyní je celkové „zastavení“ světa způsobeno zdravotní otázkou, která má dopad do ekonomické sféry a všech trhů. Každý světadíl se se stávající situací pere po svém a dle svých možností a znalostí. Dopady budou ale obdobné. Troufneme si říci, že pokud politická situace bude rozumná, snad se nebudeme bavit o horších či dramatičtějších scénářích než byly v roce 2008 a dále. Každé období je nová zkušenost, ponaučení do budoucna a také příležitost.

Jak myslíte, že budou reagovat zaměstnavatelé? Budou propouštět kmenové pracovníky, případně v jaké míře a kterých oborů a zaměstnanců by se to týkalo nejvíce?

Jak již bylo zmíněno, prvotně byl zasáhnut sektor služeb (HORECA). Kde se zatím situace nejméně dotýká podniků jsou společnosti v oblasti IT, těžký průmysl, potravinářství, zdravotnictví.

Všeobecně všechny podniky jsou ostražité a vyčkávají, jak se situace vyvine, jak dlouho bude trvat opatření. Společnosti nyní šetří, pozastavil se nábor, nástupy nových zaměstnanců a dochází k propuštění agenturních zaměstnanců. Společnosti budou revidovat své benefitové programy a v neposlední řadě i mzdová ohodnocení.

Myslíte si, že po zkušenostech z ekonomické krize v roce 2008 a letech následujících jsou firmy lépe připraveny čelit komplikacím, které s sebou tato situace přináší (dostatečné cash flow, krizové scénáře, schopnost pružně přecházet na jiný druh práce apod.)?

Bohužel, není tomu tak. Je mnoho společností, které nyní v ČR přispívají do státního rozpočtu, platí daně a nemají zkušenost z působení již v letech 2008. Tyto společnosti vznikly po roce 2008 a ač čekají nyní podporu od státu, tak v ČR se bohužel stát ještě nepostavil za tuto podnikatelskou sféru a již vysoký počet živnostníků, menších a středně velkých podniků má velké problémy s cash-flow. Lze si ale všimnout i firem, které si velkou krizí prošly, jejich reakce jsou velmi rychlé, přistupují k razantním opatřením a mají i větší likviditu, to znamená, že nějaký čas se dokážou se situací poprat, ale ta nesmí trvat příliš dlouho. Manažeři s dlouholetou praxí nyní zápasí s něčím, co nikdo nečekal, ani čekat nemohl.

Ohledně flexibility přechodu na jiný druh práce je to pozitivnější zpráva. A společnosti, které dnes již měly vyvinutou automatizaci mají veliký náskok a nepocítí velké výpadky v lidské síle. Jsou i společnosti, které začaly přenastavovat svůj byznys model, nyní vyrábí respirátory a do budoucna se budou schopni přizpůsobit i jiným činnostem. Taxi služby rozváží jídlo, restaurace vaří jídlo na roznášku, divadla hrají online a zaměstnanci z restaurací pomáhají v retailu. Schopnost adaptovat se na situaci bude zásadní pro zaměstnavatele, ale i zaměstnance.

Co pozitivního může současný stav zaměstnavatelům a zaměstnancům přinášet?

Naváži na předešlou otázku. Společnosti se více zaměří na automatizaci a digitalizaci svých podniků, budou investovat do vývoje a výroby lokálních produktů, ještě více zefektivní své náklady a dlouhodobé plánování.  Do popředí se dostanou kvalitní stabilní zaměstnavatelé, kteří umí ocenit a hlavně si vážit svých zaměstnanců. To, jak se zaměstnavatel chová v období krize je velké zrcadlo hodnot a přístupu k lidem a ke společnosti. Uchazeči o práci s dlouholetou praxí a znalostmi, budou nejspíše opět nejvíce vyhledávání a to i s ohledem na stárnoucí populaci v ČR. Zaměstnanci budou více vyžadovat jistotu, zázemí a relevantní ohodnocení.

Leave your comment

Please enter your name.
Please enter comment.